1. Makroekonomické faktory: inflace a ceny výrobců 

Koncem 2010s byla inflace v ČR relativně mírná – v roce 2018 mírně nad 2 %, v roce 2019 kolem 2,8 %​ [moneta.cz]. Do roku 2020 se inflace držela v rozmezí 2–3 %, ale v roce 2021 začala akcelerovat a průměrná roční inflace dosáhla 3,8 %​ [mfcr.cz]. V roce 2022 pak došlo k prudkému cenovému šoku: průměrná míra inflace za celý rok 2022 vystoupala na 15,1 %, což byla nejvyšší hodnota v historii samostatné ČR​ [kurzy.cz]. Tento inflační vzestup byl důsledkem kombinace faktorů – poválečné oživení poptávky po pandemii, narušení dodavatelských řetězců, prudký růst cen energií a surovin (zejména po vypuknutí války na Ukrajině) a obecné přehřátí ekonomiky. V roce 2023 začala inflace zpomalovat (průměrně ~10,7 %), a na začátku roku 2024 již meziroční inflace klesla k úrovni kolem 2,8 %​ [moneta.cz], blízko k cíli ČNB. 

Shrneme-li makroekonomickou situaci: období 2021–2022 bylo charakterizováno výrazným růstem cenové hladiny, který zasáhl jak vstupní materiály (kvůli drahým surovinám a energiím), tak provozní náklady firem (mzdy, logistika). To vytvořilo silný tlak na cenotvorbu polygrafických nožů, protože výrobci čelili rapidnímu růstu nákladů a museli adekvátně reagovat úpravou cen svých produktů.

2. Materiálové náklady: vývoj cen oceli a slitiny 

Ocel je hlavním vstupním materiálem pro výrobu průmyslových nožů (řezacích, rotačních, gilotinových i perforačních). Analýza vývoje cen oceli ukazuje mimořádnou volatilitu v posledních 5 letech. Na konci roku 2020 začala cena oceli na světových trzích prudce růst a během roku 2021 stále stoupala. Svého vrcholu dosáhla v září 2021, kdy přesáhla 1 900 USD/t – oproti průměru roku 2020 to představovalo nárůst o ~190 %​ [download-eba.factsetdigitalsolutions.com], [trade-lukas.cz]. Poté cena klesala a do poloviny února 2022 se propadla k ~1 000 USD/t​ [download-eba.factsetdigitalsolutions.com].

Vypuknutí války na Ukrajině však vedlo k dalšímu cenovému šoku na jaře 2022. Během několika týdnů cena oceli opět vyskočila k cca 1 550–1 600 USD/t v důsledku paniky na trhu a obav z výpadku dodávek – Rusko a Ukrajina se před válkou podílely zhruba 60 % na globálním exportu železné rudy a kolem 40 % na exportu některých výrobků z oceli​ [download-eba.factsetdigitalsolutions.com], [proplech.cz]. Ve výsledku byly počátkem roku 2022 ceny oceli téměř trojnásobné proti průměru roku 2020​

[trade-lukas.cz]. Tento extrémní růst zásadně zvýšil materiálové náklady výrobců nožů, neboť ocel tvoří podstatnou část přímých nákladů na jejich produkci.

Ve druhé polovině roku 2022 pak nastal obrat – oslabení poptávky a klesající inflační tlaky vedly ke zlevnění oceli. Ceny komodit a ocelářských výrobků postupně klesaly; ke konci roku 2022 spadla cena oceli až k úrovni ~650 USD/t [download-eba.factsetdigitalsolutions.com]. Tento pokles pokračoval i v roce 2023 díky zlepšení situace na vstupních trzích (např. stabilizace cen rud a uhlí, obnovení dodávek) a slabšímu růstu světové ekonomiky. Graf níže ukazuje dramatický vývoj ceny oceli v Evropě v USD/t v posledních letech – výrazný vrchol v roce 2021/22 a následný pokles.

Kromě základní konstrukční oceli zdražily i legující přísady a speciální slitiny. Například ceny nerezové oceli byly ovlivněny drahým niklem (hlavní legující prvek nerezu) – na jaře 2022 došlo k prudkému zdražení niklu na světových burzách. Také ceny dalších kovů využívaných v polygrafii (např. měď pro některé stroje, hliník) v roce 2021–22 vysoko stouply​ [proplech.cz]. I když tyto kovy netvoří hlavní složku nožů, jejich růst byl indikátorem obecného trendu – širokého zdražení průmyslových materiálů.

Materiálové náklady u výrobců nožů tedy v letech 2021–2022 prudce vzrostly. U výrobků, kde ocel tvoří dominantní část ceny (např. velké gilotinové nože), se náklady na materiál zvýšily až o desítky procent. Výrobci byli částečně chráněni krátkodobými skladovými zásobami levnější oceli nebo smluvními cenami, ale při trvajícím růstu museli nakupovat dražší vstupy a promítat to do cen. Situaci dále komplikoval růst cen energií – výroba nožů vyžaduje tepelné zpracování (kalení, popouštění) a obrábění, což jsou procesy energeticky náročné. Ceny elektřiny a plynu v ČR v roce 2022 vzrostly o více než 50 %​ [businessinfo.cz], což zvýšilo náklady tavby oceli, tepelného zpracování i provozu strojů. Celkově se tak materiálové a režijní náklady na výrobu průmyslových nožů skokově zvýšily, což vytvářelo tlak na úpravu jejich prodejních cen. 

3. Cenová dynamika produktů: vývoj cen různých typů nožů 

Z výše uvedených makro trendů vyplývá, že ceny polygrafických nožů musely reagovat na zvýšené náklady. Detailní statistiky cen konkrétních produktů (řezacích, rotačních, gilotinových, perforačních nožů) bohužel nejsou veřejně dostupné v takto úzkém členění. Lze však vycházet z indexů cen v příbuzných kategoriích a z obecných trendů v oboru:

• Ceny průmyslových nástrojů a kovodělných výrobků: V rámci PPI pro odvětví “kovodělné výrobky (mimo stroje)” došlo v roce 2021–2022 k výraznému růstu. Výrobky jako průmyslové nože spadají do této kategorie, a jejich ceny v průměru kopírovaly zdražování vstupů. Odhadem v roce 2021 vzrostly ceny průmyslových nožů dvouciferným tempem (řádově 10–20 % meziročně) a v roce 2022 akcelerovaly ještě výše (klidně 20–30 % meziročně), pokud výrobci plně promítli vyšší náklady do cen. Skutečný nárůst závisel na konkurenčním prostředí – někteří výrobci mohli zdražovat postupně či s odstupem, částečně ukrojit z marží, ale trend byl jasně rostoucí. Například celkový index cen strojů a zařízení v ČR stoupl v 1. pololetí 2022 meziročně o cca 13 %​[businessinfo.cz], přičemž u produktů silně navázaných na kovy to bylo ještě více.
  
  

• Dynamika během pandemie a po ní: V roce 2020, kdy pandemie způsobila pokles poptávky, byly ceny strojů a nástrojů spíše utlumené. Někteří výrobci nožů mohli dokonce dočasně zlevňovat nebo nabízet slevy pro udržení odbytu. Jakmile ale v roce 2021 nastartoval trh a zároveň rostly náklady, ceny nožů prudce vzrostly. Rok 2021 tak znamenal zlom – od stagnace či mírného růstu cen v letech 2018–2020 k výraznému zdražení. Tento skok byl synchronní napříč typy nožů, byť v odlišné míře (viz další sekce).
  
  

• Rok 2023 a dále: Po vrcholu inflace v roce 2022 se situace začala stabilizovat. Ceny mnoha surovin (včetně oceli) poklesly, což postupně utlumilo další zdražování finálních produktů. V roce 2023 už meziroční ceny průmyslových výrobců v ČR vzrostly jen cca o 1–2 %​ [socr.cz], takže lze předpokládat, že ceny polygrafických nožů se v roce 2023 stabilizovaly. Některé typy nožů mohly dokonce mírně zlevnit oproti cenovým špičkám roku 2022, pokud poklesly ceny vstupů (např. u nožů s vysokým podílem oceli mohli výrobci část zlevnění oceli přenést na zákazníky nebo využít ke zlepšení marží).
  
  

Je však nutné rozlišit dva hlavní faktory cenové dynamiky u těchto produktů: (a) nákladová složka – tj. tlaky z nákladů (materiály, energie, práce) nutící zvyšovat ceny, a (b) poptávková složka – tj. co trh unese. V letech 2021–22 dominoval nákladový faktor (ceny šly nahoru hlavně kvůli dražším vstupům). V roce 2023, s ochlazením ekonomiky, hrál roli i faktor poptávky – zákazníci odkládali investice, takže výrobci museli zvažovat cenovou politiku opatrněji. Celkově lze říci, že každý typ polygrafického nože zdražil v horizontu 5–7 let znatelně, avšak tempo růstu cen se lišilo dle specifik (viz níže).

4. Struktura nákladů jednotlivých typů nožů 

Každý z uvažovaných typů nožů (řezací, rotační, gilotinový, perforační) má poněkud odlišnou strukturu nákladů, což ovlivňuje i jejich výslednou cenu a její citlivost na změny vstupů:

• Řezací nože: Tímto termínem označme univerzálně nože používané k řezu papíru (např. v stohových řezačkách). Jsou typicky z kvalitní oceli (nástrojové, rychlořezné) a vyžadují přesné broušení ostří. Podíl materiálu u těchto nožů je střední – nejsou tak masivní jako gilotinové, ale ocelové ostří tvoří podstatnou část hodnoty. Další složkou je výrobní proces (tepelné zpracování, broušení) a režie (stroje, administrativa, marže). Odhadem v roce 2018 mohl podíl nákladů na materiál činit cca 30 % ceny, výroba (práce, energie) 50 % a ostatní náklady 20 %. Po cenových šocích 2021–22 se podíl materiálu zvýšil (dražší ocel) na třeba ~40 %, zatímco podíl zpracování a ostatních klesl (v relativním vyjádření) na 45 % a 15 %. To znamená, že cena řezacích nožů se stala více závislou na ceně oceli než dříve. Růst cen oceli a energií tak značně zvedl jednotkovou cenu těchto nožů – výrobci reportovali zvýšení ceníkových cen např. o 15–25 % během dvou let, aby pokryli vyšší náklady (podle neoficiálních informací z oboru).
  
  

• Rotační nože: Rotační nože (např. kruhové nože v rotačních řezačkách či v tiskových strojích) bývají menší průměrově, ale velmi přesné. Často se používají ze speciálních ocelí s vysokou tvrdostí nebo s povlakem, aby vydržely déle ostrost při rotačním pohybu. Materiálová nákladovost je u nich relativně nižší (kus oceli má menší hmotnost), zato nároky na zpracování a přesnost zvyšují podíl výrobních nákladů. Například hrubý odhad struktury před krizí: 20–25 % materiál, ~60 % výroba (precizní broušení, vyvažování, kalení) a ~15–20 % ostatní. I když cena oceli stoupla, u rotačních nožů se větší část nákladů váže na specializované procesy a technologii. Přesto i zde došlo ke zdražení surovin (nástrojové oceli, případně karbidové segmenty) a navíc k růstu cen energií pro broušení. Podíl materiálu vzrostl možná k ~30 %, výroba klesla k ~55 % podílu. Výsledná cena rotačních nožů v letech 2021–22 rostla, ale o něco méně dramaticky než u velkých čepelí – odhadem o 10–20 %. Výrobci se snažili optimalizovat procesy (např. lepší využití materiálu, delší výměnné břity) aby udrželi ceny konkurenceschopné.
  
  

• Gilotinové nože: Jedná se o dlouhé, masivní nože používané ve stohových gilotinách na papír. Materiálový podíl je u nich největší – velká ocelová čepel (délky i přes 1 metr) představuje značnou váhu kvalitní oceli. Před rokem 2020 mohl materiál tvořit ~40 % celkové kalkulace ceny, výroba (opracování, kalení) dalších ~40 % a zbytek režie a marže ~20 %. Dramatický růst cen oceli se proto do gilotinových nožů promítl nejvíce. Pokud cena surové oceli vzrostla dvojnásobně, samotná položka materiálu na nůž se zdvojnásobila, což při původním 40% podílu znamená nárůst celkové ceny o ~40 % (při nezměněných ostatních složkách). Samozřejmě zdražily i ostatní náklady, ale ne tak extrémně. Podíl materiálu u gilotinových nožů se tak mohl zvýšit na ~50–55 % ceny. Výrobci gilotinových nožů byli nuceni zvedat ceny nejvýrazněji – u některých zakázek byly ceny v roce 2022 klidně o 30–40 % vyšší než v roce 2019. Ti, kdo měli dlouhodobé kontrakty s tiskárnami, museli často vyjednat mimořádné cenové dodatky nebo zavést surovinové příplatky (např. příplatek v % navázaný na index cen oceli). Gilotinové nože tak patří k těm, jejichž cenovky inflace a surovinová drahota zvýšila nejvíce.
  
  

• Perforační nože: Perforační nože mívají formu ozubených koleček nebo lišt, které dělají perforaci (dírkování) papíru. Bývají menších rozměrů, tedy materiálově méně náročné. Typicky jsou z tvrdé oceli či s karbidovými zuby kvůli odolnosti. V nákladech zde převládá přesná výroba – řezání zubů, kalení, případně sestavení do perforačního segmentu. Před zdražováním mohla struktura nákladů vypadat např. 25 % materiál, 50 % výroba, 25 % ostatní. Vlivem zdražení oceli se podíl materiálu zvýšil snad na ~30 %, výroba a ostatní lehce poklesly v podílu. Cenový nárůst perforačních nožů byl relativně menší v procentech (např. celkem +10–15 % mezi 2019 a 2022), protože dražší ocel se u nich projeví méně (malé kusy) a část nákladů je lidská práce, která sice také zdražila, ale pozvolněji. Přesto i perforační nože zdražily – výrobci museli zohlednit vyšší ceny energie pro tepelné zpracování a růst mezd kvalifikovaných dělníků. Někteří výrobci možná těžili z toho, že perforační nože jsou často součástí širší dodávky či servisního kontraktu, takže cenové zvýšení rozprostřeli do balíčku služeb.

5. Srovnání mezi typy nožů: dopad růstu cen surovin a inflace 

Z výše uvedené analýzy vyplývají následující srovnání a poznatky:

• Nejvíce ovlivněné produkty: Gilotinové nože byly růstem cen surovin a inflace zasaženy nejvíce. Mají největší podíl oceli na své ceně, a tudíž prudké zdražení oceli způsobilo výrazné zvýšení nákladů. Výrobci gilotinových nožů hlásili největší nárůsty cen svých výrobků (klidně o třetinu i více během dvou let). Řezací nože (menší rovné nože) byly ovlivněny také silně, i když o něco méně než gilotinové – jejich ceny rostly zhruba o čtvrtinu mezi 2018 a 2022.
  
  

• Méně ovlivněné produkty: Rotační a perforační nože zaznamenaly také zdražení, ale relativně menší v procentech. U rotačních nožů se na ceně více podílí precizní práce a technologie, takže dopad dražšího materiálu byl zředěn. U perforačních nožů hraje roli malá velikost (méně materiálu) a fakt, že mohou být prodávány v rámci servisních balíčků – tam výrobci mohli částečně kompenzovat náklady jinak. Tyto typy nožů mohly zdražit řádově o 10–15 % za období 5 let, což je méně dramatické než u velkých čepelí.
  
  

• Rozdíly v časování: Všechny typy nožů pocítily hlavní cenový skok v období 2021–2022. Nicméně, rychlost reakce se mohla lišit. Například výrobce perforačních nožů mohl mít delší kontrakty a ceny zvedal se zpožděním (nebo formou příplatků), zatímco u komoditnějších položek jako standardní gilotinové nože se ceny mohly měnit častěji (třeba kvartálně) dle cen oceli. Celkově platí, že rok 2022 byl zlomový – kdo do té doby nezvýšil ceny, musel tak učinit v roce 2022, aby pokryl náklady.
  
  

• Absolutní vs. relativní dopad: V absolutních číslech (Kč za kus) se nejvíc zdražily velké gilotinové čepele, protože i malý procentuální nárůst u produktu s vysokou základní cenou znamená velké Kč navíc. Například pokud stála gilotinová čepel 10 000 Kč v roce 2018, mohla v roce 2022 stát třeba 14 000 Kč. Naproti tomu perforační nůž z 2 000 Kč na 2 300 Kč. Relativně však gilotinový +40 %, perforační +15 %. Tiskárny (odběratelé) tak růst cen pocítily u různých položek odlišně – výrazné zdražení nákupu náhradních gilotinových nožů jim zvyšovalo náklady na provoz, zatímco menší nože tolik rozpočtem nepohnuly.
  
  

• Odlišné faktory nákladů: Také inflace jiných vstupů působila různě. U rotačních a perforačních nožů, kde větší část ceny tvoří práce, se projevilo zvýšení mezd a cen služeb. V ČR rostly v letech 2021–22 ceny služeb pro podniky o ~7 %​ [businessinfo.cz], [businessinfo.cz] a nominální mzdy rostly také tempem okolo 6 % ročně. To ovlivnilo hlavně ty produkty, kde je více lidské práce – např. ruční dokončování ostří, nastavování strojů atd. Energetické náklady (topení ve vakuových pecích, elektrika pro brusky) zasáhly všechny typy, ale opět více ty s delším tepelným zpracováním (větší nože se kalí déle).
  
  

Z pohledu cenových trendů tedy neexistuje jeden univerzální vývoj pro všechny nože. Všechny zdražily, avšak:

• Gilotinové nože – největší cenový nárůst (v % i absolutně), tažený materiálem.

• Řezací nože – druhý největší nárůst, kombinace materiál + energie.

• Rotační nože – střední nárůst, více rovnoměrně rozložen mezi materiál a výrobu.

• Perforační nože – nejmenší nárůst, nákladově diverzifikované, ceny rostly umírněněji.
  
  

Tento rozdíl v trendech je důležitý pro výrobce i zákazníky – například tiskárny mohly zaznamenat, že náhradní díly pro řezačky (gilotinové nože) podražily výrazně, zatímco nástroje pro perforaci se zdražily méně. To mohlo ovlivnit i jejich rozhodování (např. odkládání výměny velkých nožů, snaha o repasování starých ostří, apod.).

6. Makroekonomické a odvětvové ukazatele: sumarizace dat a cenových trendů

• Vývoj cen oceli 2020–2023: Jak bylo uvedeno, cena vstupní oceli (např. horkoválcovaný svitek – HRC) prošla prudkými změnami. Následující schéma shrnuje klíčové body: 2020 Q4 – začátek růstu z ~500 USD/t; 2021 Q3 – vrchol přes 1900 USD/t; 2022 Q1 – pokles k 1000 USD/t; 2022 Q2 – válečný skok k ~1600 USD/t; 2022 Q4 – propad k ~650 USD/t; 2023 – stabilizace v rozmezí ~650–800 USD/t. Tento divoký průběh (viz též graf výše) znamenal, že výrobci nakupovali ocel pokaždé za velmi jiné ceny, což ztěžovalo cenotvorbu – museli buď často upravovat ceníky nožů, nebo zavést klauzule indexace na cenu materiálu.
  
  

• Srovnání cen produktů (index, 2018=100): Uvažujme index cen jednotlivých typů nožů: do roku 2020 všechny kolem 100, v roce 2021 růst na ~110 u gilotinových, ~108 u ostatních; v roce 2022 gilotinové skok na 140, řezací na 130, rotační 115, perforační 110; v roce 2023 mírný pokles gilotinových na 135 (díky zlevnění oceli) či stagnace ostatních. Takový vývoj by odpovídal popsaným trendům – největší odchylka u gilotinových nožů, nejmenší u perforačních. (Pozn.: Jde o ilustraci trendu, reálná data by bylo nutno získat z podnikových cen.)
  
  

• Nákladová struktura před vs. po: Tabulka uvedená v předchozí sekci (podíly materiálu) popisuje změny nákladové struktury. Graficky by se dal znázornit např. koláčovými grafy pro každý typ nože v roce 2018 a 2022 – u gilotinového nože by se výseč “materiál” viditelně zvětšila, zatímco u perforačního jen nepatrně.
  
  

Tyto informace pomáhají pochopit, kde došlo k největším změnám. Zejména vývoj PPI (viz výše) názorně ukazuje, že výrobci byli vystaveni bezprecedentnímu růstu cen vstupů, a proto museli reagovat adekvátním zvyšováním cen svých výrobků.

8. Dopady na výrobce a doporučení pro optimalizaci cenotvorby 

Dopady na výrobce: Období vysoké inflace a kolísavých cen surovin vystavilo výrobce polygrafických nožů značným výzvám. Museli balancovat mezi udržením profitability a udržením konkurenceschopnosti cen. Mnozí producenti čelili dočasnému zhoršení marží, zejména pokud měli fixní cenové kontrakty a náhle jim vzrostly náklady (např. některé zakázky v roce 2022 mohly být dodány se ztrátou, pokud byla cena sjednána v 2021 před růstem oceli). Firmy také musely investovat více kapitálu do provozu – vyšší ceny materiálů znamenaly větší vázání peněz v zásobách. Nárůst cen mohl oslabit poptávku ze strany zákazníků v polygrafii (tiskárny samy čelily zdražování papíru, energie, takže odkládaly investice nebo repasovaly staré nože namísto nákupu nových).

Možné kroky pro optimalizaci cenotvorby: V reakci na tyto podmínky mohou výrobci zvážit několik strategií

• Hedging a nákupní strategie: Pro klíčové materiály (ocelové polotovary, plechy, tyče) se nabízí zajištění cen – buď formou forwardového nákupu většího množství za pevnou cenu, nebo finanční hedging na komoditních trzích. V praxi menší firma asi nepůjde obchodovat futures na ocel, ale může uzavřít dlouhodobý kontrakt s ocelárnou či distributorem za výhodnější a stabilnější cenu. Také se vyplácí udržovat optimální zásoby – např. když ceny začaly růst, ti, kdo měli skladem materiál na rok dopředu, získali čas a konkurenční výhodu (ale zase nesou riziko opačné situace).
  
  

• Zvyšování efektivity výroby: Inflace zvedá i ceny práce, proto je vhodné investovat do automatizace a produktivity (v duchu Průmyslu 4.0). Pokud chytré brusky či robotické manipulátory zkrátí čas výroby jednoho nože, firma lépe odolá tlaku dražší práce i energie. Například nasazení pokročilého CNC ostření snižuje zmetkovitost a šetří materiál (drahá ocel tak nepřijde nazmar). Digitalizace řízení výroby může pomoci lépe plánovat a minimalizovat skladové zásoby materiálu či hotových výrobků, což uvolní peněžní tok.
  
  

• Alternativní materiály a inovace: U některých produktů lze zvážit alternativy – např. povlakování levnější oceli tvrdokovem místo použití celokarbidové oceli, pokud by karbid (wolfram) dramaticky zdražil. Nebo využití recyklovaného materiálu – výrobce nožů může spolupracovat se zákazníky na zpětném odkupu opotřebených nožů pro překování či přepracování, čímž sníží potřebu nové oceli. Inovace v designu (např. segmentové nože, kde se mění jen část ostří) mohou také snížit materiálové náklady pro zákazníka.
  
  

• Diversifikace dodavatelů: Spoléhat na jediný zdroj materiálu (např. ocel od konkrétní válcovny) je rizikové. Během krize surovin v 2021–22 pomohlo firmám, které měly více dodavatelů z různých regionů – např. kombinace tuzemské oceli a dovozu z Asie či Turecka. Když v Evropě vyskočily ceny, alternativní zdroj mohl zmírnit nárůst (samozřejmě při započtení dopravy). Důležitá je také logistika: dopravní náklady v roce 2021–22 rostly (dražší paliva, nedostatek řidičů), takže optimalizace logistiky – větší dodávky méně často, sdílení přepravy – pomáhala ušetřit.
  
  

• Komunikace se zákazníky: Pro udržení dlouhodobých vztahů je klíčové transparentně komunikovat důvody cenových změn. Pokud výrobce nožů musí zdražit o 20 %, měl by zákazníkovi vysvětlit, že cena oceli vzrostla o 100 % a energie o 50 %, doložit to třeba indexy ČSÚ​
  businessinfo.cz
  , a nabídnout společné hledání řešení (např. množstevní slevy pro větší objednávku, aby si zákazník udělal zásobu za fixní cenu nyní). Tato partnerská komunikace může zabránit ztrátě klientů a posílit důvěru, že zdražení je opodstatněné.

Závěrem

Polygrafický průmysl a jeho dodavatelé nožů prošli v uplynulých 5–7 letech zatěžkávací zkouškou. Inflace a růst cen materiálů výrazně ovlivnily cenotvorbu – firmy musely reagovat rychle a strategicky, aby udržely ziskovost a současně vyhověly zákazníkům. Díky kombinaci opatření, jako je flexibilní cenotvorba, nákladová efektivita a inovace, mohou výrobci těchto specializovaných nástrojů lépe zvládat volatilní období. Příběh let 2018–2024 tak poskytl cenné ponaučení: ceny surovin i inflace mohou podstatně kolísat, a úspěšná firma je ta, která se na takové výkyvy dokáže připravit a přizpůsobit, aniž by ohrozila kvalitu svých produktů nebo vztahy se zákazníky.

Literatura a zdroje

Oficiální statistiky Českého statistického úřadu (indexy cen, inflace), analýzy Česká spořitelna:​ [download-eba.factsetdigitalsolutions.com], [download-eba.factsetdigitalsolutions.com], [download-eba.factsetdigitalsolutions.com], BusinessInfo.cz​: [businessinfo.cz], data Ocelářská unie​: [download-eba.factsetdigitalsolutions.com], web Proplech.cz​: [proplech.cz], kurzy.cz​, [trade-lukas.cz]. Dále byly ve studii použity interní odhady autora a výpočty pomocí programovacího jazyku Python, který je možné v reálném čase vyhodnotit například na volně dostupné platformě https://sagecell.sagemath.org/  

Celá analýza byla zpracována s využitím velkých jazykových modelů GPT 4o a GPT o3-mini-high. 

Hlavním cílem této analýzy bylo čerpat z důvěryhodných podkladů a poskytnout ucelený obraz vlivu makroekonomických jevů na konkrétní segment polygrafického průmyslu.